Život v oblacích - 1.díl →část 1

28. června 2008 v 19:19 | Artep |  Život v oblacích
KLIK NA CELÝ ČLÁNEK↓

,,Katie, vstáááávej, příjdeme pozdě!!!'' volala na mě Lizzie.
Chjo... Nechte mě spááát. OK, na tom, že přijdeme pozdě něco bylo. My totiž pořád chodíme pozdě. Ale vždy kvůli mě. Musím se vyhrabat z postele. Dole Lizzie asi něco dělala. Zase...
Samozřejmě. To bude naše snídaně. Lizzie je přííšerně hyperaktivní. V tom mi hrozně připomíná moji mámu. Ta mě vždy budila v přesně stanovený čas a snídaně byla čerstvě uvařená, máma už nalíčená, oblečená a 3/4 hodiny přede mnou připravena k odchodu. Už jsem se odstěhovala a po tom, co se rodiče rozvedli, máma cestuje a moc se nevídáme. Táta žije ode mne půl zeměkoule a zřídkakdy ho vidím. Ale vždy za ním odletím třeba na Vánoce, narozeniny atd. No možná ho vidím častějc než mámu. Já nvm, proč tu jak blb přemejšlím...
Hrabala jsem se z postele a běžela dolu. Kručelo mi v žaludku.
Lizzie udělala nějaký divný lívance bo co, ale já se o ničem nezmiňovala, nestěžuju si :D. ,,Hele, když už dneska letíme do Itálie, mohly bychom se tam stavit u moře ne?" Sluníčko atd. Znáš to ne?" koukla na mě Liz. ,, Já nevím, myslím, že letíme hned zpátky." ,, Tak nic, škoda... Ježiši koukni kolik je, příjdeme pozděěě!!!" Běžela jsem se obléknout, abych to stihla.
,, Katie, hejbni zadkem!!! Kruci jdeme pozdě!" ,, No jo, vždyť už du.
,, Nastupuj prosím tě..." Chjo, další nudnej den. Přijdeme pozdě, schytáme to, poletíme, budem roznášet jídlo, poučovat o bezpečnosti a konec práce v nedohlednu... Super...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama